Procesní přípravky v pivovaru

Procesní přípravky v pivovaru: kde skutečně dávají smysl a kde ne

Většina technologických problémů v pivovaru nevzniká proto, že by byl špatně navržený recept. Vznikají proto, že vaření piva je kombinace biochemie, fyziky a mikrobiologie – a tyto procesy nejsou nikdy úplně „černobílé".

  • Kvasinky produkují prekurzory diacetylu.
  • Bílkoviny reagují s polyfenoly.
  • Chmelové silice oxidují.
  • Intenzita fermentace se liší v závislosti na kmeni kvasnic, teplotě a složení mladiny.

Tyto jevy jsou přirozenou součástí procesu. Klíčové je jejich řízení.

Procesní přípravky nepředstavují náhradu technologie. Jsou to nástroje, které umožňují lépe kontrolovat konkrétní část procesu. Jejich smysl se liší podle typu pivovaru, stylu piva i kapacity technologie.

Čirost: od mladiny ke stabilitě hotového piva

Čirost se často vnímá jako estetická vlastnost. Ve skutečnosti je výsledkem fyzikální a koloidní stability.

Už během varu dochází ke koagulaci bílkovin (hot break). Pokud je separace nedostatečná, část těchto látek pokračuje do fermentace a následně ovlivňuje filtraci i stabilitu piva.

Compac CG 
Koagulace bílkovin ve varu → lepší separace kalů

Používá se v závěru varu mladiny, kdy dochází ke koagulaci bílkovin (hot break). Podporuje jejich shlukování a zlepšuje jejich následnou separaci.

Nenahrazuje správně nastavený var, ale zvyšuje robustnost a opakovatelnost procesu tam, kde je technologie správně nastavená.

Compac CG – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: ke konci varu (obvykle 5–10 minut před koncem) nebo dle zvyklostí varny.

Obvyklé dávkování: 3–5 g/hl mladiny. Doporučeno optimalizovat dle složení sladu, pH a intenzity varu.

Protosol 
Zlepšení čirosti a koloidní stability

Dalším aspektem je koloidní stabilita hotového piva. I při dobře provedeném hot breaku mohou některé bílkoviny zůstat v systému a následně reagovat s polyfenoly.

Protosol jako koloidní silica sol podporuje sedimentaci proteinů a dalších pevných částic, čímž zlepšuje čirost a koloidní stabilitu piva.

Protosol – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: obvykle in-line při přečerpávání do ležáckého tanku (kvůli promíchání).

Obvyklé dávkování: 20–200 ml/hl piva. Optimální dávku doporučeno stanovit laboratorním testem v rámci vlastní technologie.

Největší význam má tato kombinace u čirých ležáků, pilsů a dalších lagerů, kde je stabilní vzhled součástí kvality.

U stylů typu NEIPA je naopak cílem stabilní haze – tam je potřeba postupovat individuálně a dávkování testovat.


Diacetyl: biochemie, ne chyba

Diacetyl není „nehoda". Je to přirozený vedlejší produkt metabolismu kvasnic přes alfa-acetolaktát.

U spodního kvašení, nižších teplot nebo vyššího OG může odbourávání trvat déle, než by si provoz přál. Z technologického pohledu to znamená prodloužené zrání a omezení kapacity tanků.

ALDC (Alpha Acetolactate Decarboxylase)
Snížení tvorby diacetylu během fermentace

Zde se používá enzym ALDC, který přeměňuje alfa-acetolaktát na acetoin ještě před jeho oxidací na diacetyl, čímž snižuje množství diacetylu vznikajícího během fermentace. Aplikuje se na začátku fermentace při zakvašení do mladiny.

ALDC – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: na začátku fermentace, při zakvašení do mladiny.

Obvyklé dávkování: 10–15 g / 1000 l mladiny (10–15 ppm). Účinnost závisí na kmeni kvasnic a fermentačních podmínkách.

Smysl dává především tam, kde je kapacita limitujícím faktorem – typicky u ležáků. Neznamená to „urychlení za každou cenu", ale řízení konkrétní části metabolismu.


Oxidace: problém, který začíná dřív, než si myslíme

Silně chmelená piva jsou extrémně citlivá na oxidační změny. Ztráta svěžesti, útlum aromatiky nebo změna barvy může začít už v raných fázích procesu.

Oxidační procesy mohou začínat už v raných fázích procesu, například při rmutování.

Vicant SBX
Omezení počátečních oxidačních reakcí

Proto se používá Vicant SBX, antioxidační systém přidávaný přímo do rmutovací nádoby. Pomáhá omezovat počáteční oxidační reakce, které mohou přispívat ke změnám chuti a barvy během skladování. Celkový efekt závisí na práci s kyslíkem v celé technologii.

Vicant SBX – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: do rmutovací nádoby při záměsu.

Obvyklé dávkování: 5–10 g/hl mladiny. Celkový efekt závisí na práci s kyslíkem v celé technologii.

Největší význam má u IPA, NEIPA a produkce určené k delšímu skladování.


Pěnění a využití objemu fermentorů

Intenzita fermentace se liší podle kmene kvasnic, teploty, extraktu i receptury. U některých várek je pěnivost natolik výrazná, že omezuje využitelný objem CKT.

Foamsol
Řízení procesního pěnění ve varně i při fermentaci

Procesní odpěňovač Foamsol umožňuje kontrolovat výšku pěny během fermentace i varu a řešit provozní limit technologie.

Foamsol – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: typicky při plnění fermentoru (in-line) nebo dle potřeby v procesu (varna/fermentace).

Obvyklé dávkování: 2–10 ml/hl podle intenzity fermentace.

Pozn.: Vliv na vlastnosti hotového piva je vhodné ověřit v konkrétním provozu.

Smysl má zejména u pšeničných piv, vysokého OG nebo silně chmelených várek.


Řízení prokvašení

Stupeň prokvašení není jen otázkou kvasnic. Pokud je cílem velmi suchý profil nebo nízký obsah zbytkových cukrů, používá se glukoamyláza. Štěpí dextriny na fermentovatelné cukry a může být aplikována při rmutování nebo během fermentace.

Glukoamyláza
Vyšší prokvašení → sušší profil 
Glukoamyláza – kdy aplikovat a dávkování

Kdy aplikovat: buď při rmutování, nebo během fermentace (podle cílového profilu a technologie).

Obvyklé dávkování:
– 3–5 g/hl při aplikaci během fermentace
– 0,5–10 kg/t šrotu při aplikaci v rmutu
Rozsah závisí na požadovaném stupni prokvašení a receptuře. Enzym je aktivní v rozmezí pH 3,5–5,0 a teplot 20–70 °C. Důležité: standardní pasterační teploty glukoamylázu zcela neinaktivují — pokud není žádoucí další prokvašování v lahvi nebo KEGu, je třeba enzym tepelně inaktivovat (95 °C / 10 min nebo 100 °C / 3 min).

Vhodná je pro Brut IPA, dry lager nebo nízkokalorická piva. Naopak nedává smysl tam, kde je cílem plnost a vyšší tělo.


Kdy tedy procesní přípravky dávají smysl?

Ne tehdy, když „chceme moderní technologii". Ale tehdy, když:

  • je kapacita tanků limitující,
  • je požadována vyšší stabilita při distribuci,
  • je styl citlivý na oxidaci,
  • je čirost součástí kvality,
  • je cílem extrémní prokvašení.

Nejsou povinné. Nejsou univerzální. Jsou to nástroje pro konkrétní situace.

A stejně jako u jakéhokoli technologického zásahu platí – smysl má testovat, měřit a vyhodnocovat ve vlastním provozu.